4. díl - moje počáteční pracovní úspěchy

8. května 2009 – ano správně, je to den před zkouškami vloh! Natrénováno jsem měl všechno, tak jsem měl odpočívat. Ale pouze MĚL! Každoročně se u nás na tento svátek koná akce zvaná „Pochod kolem Ratíškovic“.  Funguje to tak, že se na startu (na hřišti) zapíšete a vyberete si trasu, kterou chce jít (10km, 20km), případně jet na kole (30km, 60km). Ještě, že měla Hanička rozum a vzala mě jenom na 10km.  Pár kilometrů jsem šel sám, pár sem se nechal nést, jel jsem i na drezíně! Po třech hodinách jsme se vrátili zpátky na hřiště- dostal jsem Fruko (to moc nepiju), diplom a také MEDAJLI! ( moji první). Doma mě František pochválil a já večer usnul jako malé štěňátko.

9. května 2009 – Zkoušky vloh. Tak a bylo to tady – den „D“, měl jsem trošku strach, občas utíkám kam nemám, občas neposlechnu, ale tentokrát jsem se velmi snažil a získal jsem PLNÝ POČET BODŮ (188). No nejsem šikovný? 

13. června 2009 jsem absolvoval norování. Tentokrát bez Františka, za to s Haňulkou a Danuškou – pro tuto příležitost si holky koupily slušivá zelená trička s kačenou.  V sobotu ráno nás vyzvednul pan Chrobák s Baronem a za půl hodinky už jsme byli všichni v Ježově.  Holky byly nadšené z krásného nového areálu. Po tom, co se dostavili všichni soutěžící, následovalo zahájení a vylosování pořadových čísel.

Na řadu jsem šel až ke konci. Do nory jsem vběhl suveréně, všechno jsem odštěkal tak, jak jsem se naučil, a následně jsem noru proběhl za 12 sekund. Borinka byla o sekundu pomalejší.

Za takový výsledek jsme si všichni zasloužili výborný obídek .  A nebyly to žádné klobásky, které jsou na zkouškách typické. V Ježově zrovna probíhaly zvěřinové hody, tak jsme si Haňulkou dali daňčí bifteček s hranolkama. Smažené nesmím, ale bifteček byl výborný. Po té jsme zavolali Františkovi, který byl na soutěži, co má k obědu on – nezklamal – měl klobásek :-D

  

 

Protože František byl daleko, mohl jsem si dát svoji kšiltovku ( do té doby jsem ji měl na kynologických akcích zakázanou). Panečku, to jste měli vidět, jak mě lidé obdivovali – teda NEmyslivci . I panu Tomančákovi jsem se nakonec líbil – on nemá rád smetáky a já v oblečku připomínám gaučového psíka. Přišel za mnou jeden pejsek, abych mu kšiltovku půjčil, že si ji vyzkouší , jak mu bude slušet. A slušela. Majitelé si ho vyfotili a snad mu ji později také pořídili. Také Baronovi jsem ji půjčil – byl to fešák! Ale konec hraní  - netrpělivě jsem očekával, jak dopadnu. A už jsme stáli před norou a čekali na vyhlášení výsledků:

– 1. místo obsadil jagteriér – prolétl norou za 10 sekund – nechápu, jak je to možné, když má tak dlouhé nožičky, no nevadí  ..

- 2. místo  Jim Hero z Rechte – anooooo, to jsem já. Jééé já byl tak pyšný, dostal jsem diplom, a hrníček s jelenem, měl jsem strašnou radost.

- 3. místo obsadila naše Borinka. Měl jsem takovou radost, že už jsem ani nekoukal na to, jak dopadli ostatní.

Takový velký úspěch se musel náležitě oslavit! V Jěžově holky dostaly zmrzlinový pohár a doma potom jsem dostal výborné masičko a  holky otevřeli i šampaňské, když jsme s Borinkou byli tak šikovní.

Ani jsem se nenadál a už bylo září a mě čekaly další soutěže…

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode